Alternativní a augmentativní komunikace

Každý ví, že lidé se smyslovým postižením mají své vlastní komunikační systémy. V případě lidí s poruchou sluchu se jedná o znakový jazyk. Lidé s těžkým zrakovým postižením používají braillovo písmo.
znamení ok
Dokonce i lidé, kteří mají kombinaci zrakového a sluchového postižení mají své vlastní komunikační prostředky, mezi které patří:
·         taktilní znaková řeč
·         lormova prstová abeceda pro hluchoslepé
·         tadoma – odhmatavání vibrací hlasivek a pohybů dolní čelisti včetně rtů
 znamení ok prsty

Místo mluvené řeči

A co třeba lidé s mentálním nebo s kombinovaným postižením? Lidé po těžkých úrazech nebo po mozkové mrtvici? Můžete se setkat také s termínem alternativní a augmentativní komunikace a slouží pro dorozumívání se s lidmi, kteří nezvládají standardní komunikaci?
Alternativní komunikace znamená alternativu běžné komunikace, augmentativní pak podporující, kompenzující, doplňující běžnou komunikaci. Oba způsoby ovšem používají stejné prostředky a proto se běžně setkáváme s termínem alternativní a augmentativní komunikace neboli stručně AAK.

Využívají se především:

–          ilustrační předměty– využívá se například u lidí s těžkým a hlubokým mentálním postižením, aby si dokázali říci alespoň jednoduchým způsobem, co potřebují.

–          obrazové materiály– nejčastější a nejsrozumitelnější je použití fotografií, například člověk s postižením má svou knihu ne nepodobnou albu a ukazuje na to, co potřebuje, kam chce jít, na co má chuť a podobně. Složitější systém je systém ilustrací a nejsložitější pak piktogramů.  Lze využívat také tablet a speciální programy.
obrázek hamburgeru
–          zjednodušené znakování Makaton, obsahuje asi 300 znaků. Využívá se u nekomunikujících lidí se střední mentální retardací, nebo u lidí, kteří po úraze či mrtvici nedokáží mluvit a je nutné hledat způsob, jak se rychle a efektivně domluvit.

Alternativní a augmentativní komunikace
Ohodnoťte příspěvek